Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět. Ukazuje, že klíčové koncepty jako sekularismus, liberalismus, věda, rovnost lidí, lidská práva, a dokonce i ateismus mají hluboké kořeny v křesťanství - zvláštní víře v to, že jedna z mnoha obětí ukřižování, tedy trestu určeného otrokům, má být uctívána jako bůh.

Všechny tyto západní koncepty mají přitom s křesťanstvím společné zejména osobování si nároku na univerzální platnost, přestože jsou plodem jedné, zcela konkrétní společnosti.

Hollandova kniha zkoumá, proč má křesťanství od antických počátků přes středověk až po současnost tak podvratnou a revoluční povahu, a ukazuje, jak tato víra i v dnešní stále skeptičtější společnosti dál hluboce poznamenává mnoho našich postojů a instinktů.

Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů v bývalé „východní“ Evropě je právě opačný. Podle jejich soudu rozbili studentští rebelové autoritativní struktury poválečné společnosti ve prospěch vyššího stupně demokracie a osvobodivé plurality. Tyto dva postoje jsou zcela protichůdné, jelikož první z nich klade na první místo svobodu, zatímco druhý upřednostňuje rovnost, resp. permanentní levicovou radikalizaci „liberalismu“. Studie Německý rok 1968. Předpoklady, průběh a důsledky kulturní revoluce v SRN se zevrubně zabývá tímto tématem, které je v českém prostředí – ostatně jako i pojem samotný – stále velmi málo známé a chápané. Přitom se jedná o fenomén, který je základní příčinou nynější fatální degenerace západního liberalismu a těžké krize západní Evropy a Spojených států.

Úvodem autor věnuje značnou pozornost specifické mentalitě Němců, která hluboce poznamenala dějiny Německa ve 20. století, a to včetně roku 1968. Výklad geneze (neo)marxistické studentské a intelektuální vzpoury osmašedesátého roku rovněž nemůže pominout otázku moderny a vliv tzv. Frankfurtské školy.

Vlastní průběh událostí v roce 1968 v západním Německu je sledován po linii chronologické i problémové, přičemž jeden z věcných oddílů se podrobněji zabývá osobností a myšlením nejznámějšího studentského revolucionáře Rudi Dutschkeho. K závažným důsledkům hnutí roku 1968, jež se všechny v hlavních rysech zformovaly již v sedmdesátých letech, patří vznik a vzestup strany Zelených.

Už delší dobu to vypadá, že se na Západě hroutí snášenlivá společnost humánních civilizačních zásad, které jí dosud zajišťovaly soudržnost a rozvoj. Média podléhají cenzuře politické ideologie „sociální spravedlnosti” a univerzity indoktrinují mládež revoluční vizí nové společnosti.

„Všechno, co jsme pokládali za rozumné a dané”, píše Murray, „se nyní nachází pod palbou nenávistné kritiky”. Máme-li i tentokrát zvítězit nad fašismem a komunismem, musíme demaskovat vnitřního nepřítele. Není to snadné, pseudoprogresivistické hnutí „uvědomělých (woke)” bojůvek používá proměnlivý jazyk utopické „absolutní rovnosti rasových a sexuálních menšin” a svou novořečí dokáže posluchače často zmást. V útoku na západní civilizaci zneužívá americký komplex z otrokářství („Na černošských životech záleží!”) a obviněním z rasismu útočí na liberální politickou tradici, západní filosofii, literaturu, umění a dokonce i exaktní vědy jako na pozůstatky rasistické imperialistické politiky „bílých mrtvých mužů”, kterou je nutno od základu vyvrátit a vybudovat novou, spravedlivou, multikulturní a beztřídní společnost.

Murray dramaticky líčí, jak ideologie anti-rasismu pronikla do myšlení západní elity, jak ovlivňuje chod škol a institucí, pracovní zákony i veřejnou debatu. Padají sochy zakladatelů americké svobody a hrdinů občanské války. Absurdní obvinění bílé rasy z vrozeného nevyléčitelného rasismu ohrožuje legitimitu a soudržnost multietnického národa. Murray volá do boje: nedejme se zastrašit a pádně odpovězme na pomlouvání civilizace, jež dala světu katedrály a univerzity, úžasné umění, vědu, techniku a také lékařství a vyprostila z bídy dvě miliardy lidí! Pouze na Západě byla umožněna politická a individuální svoboda. V zájmu jejího udržení je třeba se vzepřít jejím totalitním likvidátorům – je třeba je porazit.

Kniha Když se z Harryho stala Sally je kritická k moderním transgender právům a některým způsobům léčby gender dysforie. Politický filozof Ryan T. Anderson se v ní zaměřuje na kulturní a politické debaty kolem transgender identity. Nejprve vyloží argumenty transgender ideologie, potom s nimi polemizuje..

Po transaktivistech dává prostor osobám, které podstoupily tranzici a později toho litovaly. Kniha přináší příběhy několika lidí, kteří zjistili, že jim tranzice nepřinesla mír a jednotu, které hledali, ale jen nové problémy. Příběhy těchto mužů a žen komplikují bezstarostný obrázek, tak často prezentovaný v médiích.

Andersonova práce se zaměřuje i na gender dysforii u dětí a na experimentální terapie, které se rychle začaly běžně zavádět. Autor přitom čtenáře výslovně nabádá, aby lidi s gender dysforií nijak nestigmatizovali a nezvětšovali tak jejich trápení.

Ve Spojených státech vyšla kniha poprvé roku 2018 a stále si pro čtenáře drží vysokou informační hodnotu. „Stav vědeckého poznání, v knize zachycený do roku 2017, se ani poté nezměnil. Žádná terapie, medikamenty ani blokační hormony, žádný chirurgický zákrok dosud nepřekonaly fakt konstatovaný Andersonem a dalšími nonkonformisty, totiž že kdo se narodil jako muž nebo žena, zůstává i po té nejpovedenější tranzici biologicky mužem nebo ženou,“ píše v předmluvě českého vydání Daniel Kaiser.

Už od sedmdesátých let dvacátého století se konzervativci bouří proti ideologii progresivismu. Během studené války byli součástí pravicových vlád a vypadalo to, že vítězí, ovšem humanitní inteligence na ně už tehdy pohlížela jako na odpudivý relikt minulosti. Brilantní filosof a publicista Roger Scruton byl za své názory začátkem devadesátých let dokonce vyštván z univerzity. Nepochodil ani u britské konzervativní strany a marně se ji snažil svými myšlenkami „nakazit“, což nepřekvapuje, neboť konzervativci podezírají politickou filosofii z doktrinářství. S paradoxem vyplývajícím ze snahy formulovat neideologické konzervativní myšlení se potýkal celý život.

Scrutonovo kacířství je inspirativní. Dekonstruovat levicovou věrouku je pro pravicové myslitele hračka, ale Scruton dokázal postoupit dál – měl totiž úžasný talent začít po každé demolici znovu stavět. Věděl nejen, co je nutné odmítnout, ale také co je třeba uchovat a s láskou rozvíjet.

Eseje v tomto výboru se zabývají naléhavými současnými tématy: ochranou přírody, estetikou urbanismu, významem národního státu, otázkou smrti a eutanazie, poblouzněním z virtuální reality, stejně jako obranou Západu před islámem. Na rozdíl od prací empiriků autor nepopírá hluboké potřeby člověka, jež zahrnují touhu po přesahu lidského života, což je jako když na špatně osvětleném schodišti narazíme na okénko do jiného, jasnějšího světa, do něhož sice patříme, ale nemůžeme tam vstoupit.

Předmluvu napsal Douglas Murray.

Ešte donedávna sa inteligenčný kvocient považoval za záruku akademického a profesionálneho úspechu.

V posledných desaťročiach však výskum poukázal na iné schopnosti a zručnosti, ktoré človek potrebuje pre úspech v živote i v práci. Hovorí sa v tejto súvislosti najmä o emocionálnej inteligencii, ktorá zohráva kľúčovú úlohu v našom každodennom živote. Je totiž zrejmé, že mnohým ľuďom s vysoko rozvinutou inteligenciou, ale s nízkym emocionálnym kvocientom, sa darí menej, než tým, čo majú nižší inteligenčný kvocient, no získali kvalitnú citovú výchovu. Práve tá pomáha dosiahnuť nielen profesionálny úspech, ale dláždi nám aj cestu k celkovo kvalitnému a šťastnému životu.

Poľsko, 1944. Vlak spomalil a nakoniec sa s ohlušujúcim škrípaním bŕzd zastavil. Nedá sa opísať, aká strašná bola naša cesta, ale v tomto vagóne nik nezahynul. Na jej konci všetkých 84 ľudí nervózne čakalo, kedy sa otvoria dvere.

Šestnásťročné židovské dievča cestovalo vo vlaku spolu so svojou rodinou do neznáma. Netušili, že na nástupišti v Auschwitzi spolu strávia posledné spoločné chvíle. Matku a malých bratov poslali rovno na smrť, otca pridelili k Sonderkommandu a niekoľko mesiacov vyťahoval z plynových komôr mŕtve telá väzňov predtým, ako ho popravili. Sára prežila.

Tento príbeh je výpoveďou Sary Leibovitsovej o skutočných udalostiach, neuveriteľnej bolesti a útrapách, ktoré prežila počas svojho pobytu v tábore smrti. Napriek tomu bola po celý čas verná rodinným hodnotám – odvahe, viere a láskavosti k ostatným.

Príbeh napísala jej dcéra Eti, ktorá po sedemdesiatich rokoch odhaľuje zdedenú traumu druhej generácie a uzatvára tým príbeh človeka, ktorý prežil holokaust.

Je veľa kníh o hrdinoch, ktorí bojovali s totalitou, väznením alebo zachránili životy prenasledovaných. No táto kniha je venovaná kňazovi Braňovi Bukovskému, ktorý už svoju kňazskú službu prežíval v slobode a venoval sa „len svojim povinnostiam“. Zanechal po sebe neustále sa obnovujúce, živé a fungujúce spoločenstvá.

Čo živí tento prameň, že z neho môžeme neustále čerpať?

Ako je možné, že dielo také nenápadné zanechalo takú hlbokú stopu v srdciach ľudí?

Odpoveď som našiel v texte Alessandra D‘Aveniu publikovanom na Postoji, kde je aj citát z knihy Maľovaný závoj od Somerseta Maughama: „Pamätaj, že plnenie povinností nie je ničím a že ich plnením si nezískaš viac zásluh ako umývaním rúk. Jediné, čo sa počíta, je láska k povinnosti; keď sa v tebe láska a povinnosť zjednotia, budeš v stave milosti a budeš sa tešiť zo šťastia, ktoré prevyšuje každé chápanie.“ Tu je kľúč k pochopeniu Braňovho života. Pragmatik by povedal, že si len zodpovedne a svedomito plnil svoje povinnosti. Kto vidí za závoj pragmatizmu, vidí svätého muža súčasnosti, spaľovaného láskou ku každému a ku všetkému, čo pred neho Boh denne predkladá. A práve toto nás, ktorí sme Braňovu pastoráciu zažili, stále priťahuje. O jeho inšpirujúcom živote sú svedectvá a príbehy v tejto knihe. Potrebujeme čoraz viac svätých mužov každodennej rutiny, ktorí deň čo deň opakujú Bohu svoje „áno“.

A keď je dielo dokonané, počujú Otcov hlas: „Vitaj doma, syn môj. Poď, oddýchni si a vojdi do mojej radosti. Svadobný oblek a hostina sú už nachystané, zaujmi miesto, ktoré som ti prichystal.“ Aspoň tak si to predstavujem... Tomáš Horváth (Člen farského spoločenstva na Teplickej, priateľ Braňa Bukovského)

* 13. február 1968

† 23. marec 2014

Branislav Bukovský sa narodil 13. februára 1968 v Trnave. Za kňaza bol ordinovaný 10. 6. 1995. Pôsobil ako kaplán v Piešťanoch, vo farnosti Bratislava-Blumentál i v bratislavskej Farnosti sv. Alžbety. Ako administrátor slúžil od roku 1999 vo farnosti Veľké Ripňany. V roku 2001 bol menovaný za farára do farnosti Bratislava-Devín a od roku 2006 pôsobil ako farár vo Farnosti Kráľovnej rodiny v Bratislave. Pôsobil zároveň ako cirkevný sudca a dlhé roky sa podieľal na výrobe náboženských programov v RTVS. Branislav Bukovský bol aj členom Rady KBS pre spoločenské komunikačné prostriedky.

Cítite sa v práci ocenení zo strany vašich kolegov a nadriadených? Ak áno, asi chodíte do práce radi každý deň. No ak je vaša odpoveď nie, je dosť možné, že prácu považujete len za nevyhnutný prostriedok k obžive. Za svoju prácu každý z nás očakáva primeranú odmenu. Avšak najdôležitejší faktor, ktorý ovplyvňuje pocit spokojnosti v práci, nie je výška platu, ale to, či sa vďaka tomu, čo robíme, cítime užitoční a ocenení.

Akými jazykmi lásky môžeme v práci hovoriť:

• slovami uznania a uistenia

• kvalitne stráveným časom

• praktickou pomocou

• hmotnými darmi

• ľudským, fyzickým dotykom

Povzbudzujte a oceňujte ľudí - posilníte celú firmu.

Kalendár na 365 dní obsahuje krátke myšlienky, texty piesní a básní pesničkárky Simy Magušinovej.

"Tento názov v sebe nesie odovzdanosť, slobodu, nádej, vďačnosť a čistý pohľad, ktorý mám, keď si ľahnem na zem a dívam sa iba na nebo. Hviezdy na ihličí sú drobné radosti, požehnania a dary, na ktoré chcem upriamovať svoju pozornosť. A hoci hviezdy na ihličí nerastú, svojím pohľadom a postojom ich môžem vnímať ako súčasť stromu, ktorý je môj život. Myšlienky, malé modlitby, básne alebo úryvky z piesní, ku ktorým robila grafiku moja kamarátka Maťka a ktoré tu nájdete, sú tiež takými malými hviezdami na ihličí, ktorými vás chceme potešiť."

Autorka: Sima Magušinová

Grafika: Martina Švorcová (By Heart Project)

Väzba: špirálová

Jedno o jadrovom statuse Ruska a druhé o chaose a hrôzach, ktoré postihnú svet, ak ten dovolí ruskú porážku a pád putinovského režimu. Paradoxne sa tak Rusko začalo vyhrážať vlastnou slabosťou.

Texty v tejto knihe spájajú hlavné spoločné témy: medzinárodná bezpečnosť, mocenské súperenie, vojenská hrozba a obrana proti nej. Upozorňuje, že všetky tieto aspekty sa týkajú aj Slovenska, aj keď jeho občania sa snažia pred tým zatvárať oči.

Viaceré články analyzujú rast významu Číny a tiež medzinárodného napätia vo východnej Ázii. Ďalšie varujú pred ruskými imperialistickými zámermi a poctivo analyzujú možnosti a zámery strán v prebiehajúcej rusko-ukrajinskej vojne.

Hlavné posolstvo sa ale týka zmeny medzinárodného prostredia, v ktorom rastie miera bezpečnostných hrozieb ba priamo vojnového násilia. Dlhé mierové obdobie sa skončilo a národy, ktoré chcú prežiť, musia opätovne obnoviť svoje vojenské kapacity aj zručnosti.

Týka sa to aj Slovenska, ktoré má tú výhodu, že sa môže oprieť o politicky spriaznených demokratických spojencov v Severoatlantickej aliancii a Európskej únii, najmä USA, stále hlavnej svetovej vojenskej mocnosti. Ako zdôrazňuje autor, hry na „neutralitu“ môžu byť práve v čase zostrovania medzinárodnej eskalácie veľmi riskantné ba až samovražedné. Slovensko nemôže dúfať, že sa mu podarí uzavrieť do akejsi izolácie a všetky konflikty okolo neho len prehrmia. A na éru konfrontácii sa musí adaptovať mentálne, politicky, ekonomicky aj vojensky.

Pravidelný pôst prispieva k zlepšeniu celkového zdravotného stavu. Zatiaľ čo väčšina rád o pôste je univerzálnym manuálom pre každého, táto príručka od známej odborníčky Dr. Mindy Pelzovej sa špeciálne venuje pôstu pre potreby žien na základe ich hormónov a menštruačného cyklu.

Patríte medzi mnohé ženy, ktoré sa cítia nevypočuté alebo nevidené lekármi a zdravotnými profesionálmi? Už ste vyčerpané z prísľubov rýchlych diét, ktoré vás len sklamú? Pôst na ženský spôsob vám pomôže získať späť kontrolu nad vaším zdravím pomocou najrýchlejšej a najúčinnejšej cesty a prináša osvedčené stratégie, špecifické postupy a tipy, ktorými Dr. Pelzová pomohla už tisíckam žien s postením sa.

Dr. Mindy vám ukáže:

– ako správne prejsť od celodenného jedenia k prerušovanému pôstu

– ako si bezpečne nastaviť dlhšie trvanie pôstu

– ako si načasovať pôst podľa vášho menštruačného cyklu (a to i v prípade, že už žiadny nemáte)

Súčasťou knihy je aj 50 skvelých receptov vytvorených špeciálne na podporu ženských hormónov a 30-dňový pôstny reset organizmu.