Knižné tipy redaktora Lukáša Obšitníka

Už od sedmdesátých let dvacátého století se konzervativci bouří proti ideologii progresivismu. Během studené války byli součástí pravicových vlád a vypadalo to, že vítězí, ovšem humanitní inteligence na ně už tehdy pohlížela jako na odpudivý relikt minulosti. Brilantní filosof a publicista Roger Scruton byl za své názory začátkem devadesátých let dokonce vyštván z univerzity. Nepochodil ani u britské konzervativní strany a marně se ji snažil svými myšlenkami „nakazit“, což nepřekvapuje, neboť konzervativci podezírají politickou filosofii z doktrinářství. S paradoxem vyplývajícím ze snahy formulovat neideologické konzervativní myšlení se potýkal celý život.

Scrutonovo kacířství je inspirativní. Dekonstruovat levicovou věrouku je pro pravicové myslitele hračka, ale Scruton dokázal postoupit dál – měl totiž úžasný talent začít po každé demolici znovu stavět. Věděl nejen, co je nutné odmítnout, ale také co je třeba uchovat a s láskou rozvíjet.

Eseje v tomto výboru se zabývají naléhavými současnými tématy: ochranou přírody, estetikou urbanismu, významem národního státu, otázkou smrti a eutanazie, poblouzněním z virtuální reality, stejně jako obranou Západu před islámem. Na rozdíl od prací empiriků autor nepopírá hluboké potřeby člověka, jež zahrnují touhu po přesahu lidského života, což je jako když na špatně osvětleném schodišti narazíme na okénko do jiného, jasnějšího světa, do něhož sice patříme, ale nemůžeme tam vstoupit.

Předmluvu napsal Douglas Murray.

Kniha Když se z Harryho stala Sally je kritická k moderním transgender právům a některým způsobům léčby gender dysforie. Politický filozof Ryan T. Anderson se v ní zaměřuje na kulturní a politické debaty kolem transgender identity. Nejprve vyloží argumenty transgender ideologie, potom s nimi polemizuje..

Po transaktivistech dává prostor osobám, které podstoupily tranzici a později toho litovaly. Kniha přináší příběhy několika lidí, kteří zjistili, že jim tranzice nepřinesla mír a jednotu, které hledali, ale jen nové problémy. Příběhy těchto mužů a žen komplikují bezstarostný obrázek, tak často prezentovaný v médiích.

Andersonova práce se zaměřuje i na gender dysforii u dětí a na experimentální terapie, které se rychle začaly běžně zavádět. Autor přitom čtenáře výslovně nabádá, aby lidi s gender dysforií nijak nestigmatizovali a nezvětšovali tak jejich trápení.

Ve Spojených státech vyšla kniha poprvé roku 2018 a stále si pro čtenáře drží vysokou informační hodnotu. „Stav vědeckého poznání, v knize zachycený do roku 2017, se ani poté nezměnil. Žádná terapie, medikamenty ani blokační hormony, žádný chirurgický zákrok dosud nepřekonaly fakt konstatovaný Andersonem a dalšími nonkonformisty, totiž že kdo se narodil jako muž nebo žena, zůstává i po té nejpovedenější tranzici biologicky mužem nebo ženou,“ píše v předmluvě českého vydání Daniel Kaiser.

Už delší dobu to vypadá, že se na Západě hroutí snášenlivá společnost humánních civilizačních zásad, které jí dosud zajišťovaly soudržnost a rozvoj. Média podléhají cenzuře politické ideologie „sociální spravedlnosti” a univerzity indoktrinují mládež revoluční vizí nové společnosti.

„Všechno, co jsme pokládali za rozumné a dané”, píše Murray, „se nyní nachází pod palbou nenávistné kritiky”. Máme-li i tentokrát zvítězit nad fašismem a komunismem, musíme demaskovat vnitřního nepřítele. Není to snadné, pseudoprogresivistické hnutí „uvědomělých (woke)” bojůvek používá proměnlivý jazyk utopické „absolutní rovnosti rasových a sexuálních menšin” a svou novořečí dokáže posluchače často zmást. V útoku na západní civilizaci zneužívá americký komplex z otrokářství („Na černošských životech záleží!”) a obviněním z rasismu útočí na liberální politickou tradici, západní filosofii, literaturu, umění a dokonce i exaktní vědy jako na pozůstatky rasistické imperialistické politiky „bílých mrtvých mužů”, kterou je nutno od základu vyvrátit a vybudovat novou, spravedlivou, multikulturní a beztřídní společnost.

Murray dramaticky líčí, jak ideologie anti-rasismu pronikla do myšlení západní elity, jak ovlivňuje chod škol a institucí, pracovní zákony i veřejnou debatu. Padají sochy zakladatelů americké svobody a hrdinů občanské války. Absurdní obvinění bílé rasy z vrozeného nevyléčitelného rasismu ohrožuje legitimitu a soudržnost multietnického národa. Murray volá do boje: nedejme se zastrašit a pádně odpovězme na pomlouvání civilizace, jež dala světu katedrály a univerzity, úžasné umění, vědu, techniku a také lékařství a vyprostila z bídy dvě miliardy lidí! Pouze na Západě byla umožněna politická a individuální svoboda. V zájmu jejího udržení je třeba se vzepřít jejím totalitním likvidátorům – je třeba je porazit.

Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů v bývalé „východní“ Evropě je právě opačný. Podle jejich soudu rozbili studentští rebelové autoritativní struktury poválečné společnosti ve prospěch vyššího stupně demokracie a osvobodivé plurality. Tyto dva postoje jsou zcela protichůdné, jelikož první z nich klade na první místo svobodu, zatímco druhý upřednostňuje rovnost, resp. permanentní levicovou radikalizaci „liberalismu“. Studie Německý rok 1968. Předpoklady, průběh a důsledky kulturní revoluce v SRN se zevrubně zabývá tímto tématem, které je v českém prostředí – ostatně jako i pojem samotný – stále velmi málo známé a chápané. Přitom se jedná o fenomén, který je základní příčinou nynější fatální degenerace západního liberalismu a těžké krize západní Evropy a Spojených států.

Úvodem autor věnuje značnou pozornost specifické mentalitě Němců, která hluboce poznamenala dějiny Německa ve 20. století, a to včetně roku 1968. Výklad geneze (neo)marxistické studentské a intelektuální vzpoury osmašedesátého roku rovněž nemůže pominout otázku moderny a vliv tzv. Frankfurtské školy.

Vlastní průběh událostí v roce 1968 v západním Německu je sledován po linii chronologické i problémové, přičemž jeden z věcných oddílů se podrobněji zabývá osobností a myšlením nejznámějšího studentského revolucionáře Rudi Dutschkeho. K závažným důsledkům hnutí roku 1968, jež se všechny v hlavních rysech zformovaly již v sedmdesátých letech, patří vznik a vzestup strany Zelených.

Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět. Ukazuje, že klíčové koncepty jako sekularismus, liberalismus, věda, rovnost lidí, lidská práva, a dokonce i ateismus mají hluboké kořeny v křesťanství - zvláštní víře v to, že jedna z mnoha obětí ukřižování, tedy trestu určeného otrokům, má být uctívána jako bůh.

Všechny tyto západní koncepty mají přitom s křesťanstvím společné zejména osobování si nároku na univerzální platnost, přestože jsou plodem jedné, zcela konkrétní společnosti.

Hollandova kniha zkoumá, proč má křesťanství od antických počátků přes středověk až po současnost tak podvratnou a revoluční povahu, a ukazuje, jak tato víra i v dnešní stále skeptičtější společnosti dál hluboce poznamenává mnoho našich postojů a instinktů.

Platnosť Einsteinovej teórie relativity aj po sto rokoch potvrdzujú všetky fyzikálne experimenty. V populárnom chápaní sa často vysvetľuje spôsobom, že všetko je relatívne.

Naozaj však vo svete neexistujú trvalo platné pravidlá a zákony? Ako vysvetľuje profesor Oxfordskej univerzity Alister McGrath, Einstein tvrdí presný opak. Svojou teóriou relativity preukázal, že svet sa riadi ustálenými zákonmi nezávisle od pozorovateľa. Autor tiež približuje rozporuplný postoj Einsteina k náboženstvu. Akého bol vierovyznania? Ako vnímal vzťah medzi vedou a vierou?

Čitateľ má možnosť nahliadnuť do uvažovania tohto brilantného vedca, oboznámiť sa s jeho presvedčením o existencii inteligentného poriadku vo svete a úprimným hľadaním zmysluplnej jednoty všetkého, na čom záleží.